Ježíš mne zachránil ze závislosti na drogách, Honza Seemann
3. prosince 2009 v 15:09
By David Wilkerson 1973
24. listopadu 2009 v 14:53
Ahoj, chci se s Váma podělit o jedno PROROCTVI z roku 1973, svůj úsudek si udělejte sami.
odkaz: The Vision
Svědectví Nickiho Vujicice
21. listopadu 2009 v 10:45
Když se Nick Vujicic před pětadvaceti lety narodil, reakce rodičů byly prodchnuty zděšením, bezmocí, v duchu naprostého šoku. Bez jediného varování lékařů očekávali krásného malého chlapečka překypujícího zdravím a silnými hlasivkami, jak tomu u novorozeňat bývá. Ovšem život jim připravil obrovské překvapení. Jejich maličký Nick přišel na svět bez rukou i bez nohou. Jednoduše bez končetin. V tu chvíli to byla životní tragédie, se kterou nevěděli, co si počít. Avšak jejich obětavá láska a gigant v srdci samotného Nicka dokázali životní katastrofu přeměnit v největší životní požehnání.
Rodiče si díkybohu velmi brzy uvědomili jistou skutečnost: "Proboha, dost už té lítosti, tohle je přece náš syn! Je nádherný! Pouze mu chybí několik částí." Od tohoto uvědomění se stali těmi nejlepšími vychovateli, jakými mohli a tak Nick vyrůstal v rodině, kde hodnoty nepodmíněné lásky, soucitu a porozumění nebyly cizí. "Kdybych neměl své rodiče, vzdal bych život už nejméně stokrát," vzpomíná dnes s úsměvem a viditelnou dávkou nezbytné pokory. "Vždycky mě povzbuzovali, abych se cítil být normálním, abych sebevědomě hovořil s lidmi kdekoliv a kdykoliv," pokračuje dnes pětadvacetiletý Nick.
Tato zdánlivě tichá podpora z domova jej významně ovlivnila v dalších nelehkých dobrodružstvích svého života. Chtělo obrovský kus odvahy vystoupit z uzavřené mentální krabice, vstoupit do reálného životního prostředí a začít vytvářet hezká přátelství ve světě předsudků, škodolibosti a šikany. Sám Nick Vujicic říká, že jeho velmi silná duchovní víra jej už v raném věku dokázala přenést přes odpad, který ze svých úst posměšně vypouštěli mnozí hlupáci na jeho účet. Rozhodl se stát se Davidem, který ve své mysli a víře skalpuje jakéhokoliv Goliáše, který se mu postaví. Tím si u spolužáků a kamarádů začal budovat neotřesitelný respekt.
V té době si začal připouštět, že k němu mnozí vzhlíží a životní poslání postupně vyvěralo na povrch. "Možná nemám končetiny, ale mám odvahu na svém příkladu dokázat, jak silný člověk může být," znělo vnitřní prohlášení. Gigantickou "nepřízeň osudu" udělal tím jediným, čím by i naše překážky měly být. Požehnáním, rukopisem naší vlastní výjimečnosti, cestou k růstu. Nick Vujicic je ztělesněním principů, jak rozdrtit jakékoliv překážky. Tím se stal bezedným zdrojem inspirace milionům lidí ze všech kontinentů světa a ve svých pětadvaceti letech může být oprávněně hrdinou a inspirací nás všech.
Člověk vážící méně než polovinu běžné lidské hmotnosti nyní cestuje po celém světě, přednáší před statisíci lidmi a svým životem dává naději všem, kteří jeho příběhu otevřou svá srdce. Klíčová otázka však zní: "Má někdo z nás obtížnější startovní čáru než měl Nick Vujicic?" Stěží. A přesto, kolik z nás denně vymýšlí desítky výmluv typu "Nemohu, protože…" či "Nejsem, protože…" a dalších jistě unikátních důvodů, proč právě my nejsme úspěšní. Víte, většině z nás netrvá ranní hygiena celou hodinu. Většina z nás nenachází výzvy a překážky v každodenních úkonech, které považujeme za zcela samozřejmé. Dokonce ani nepotřebujeme stovky hodin tréninku, abychom se naučili obsloužit pevnou telefonní linku.
Než shlédnete přiložená videa na konci článku, přijměte prosím drobné varování. Je pravděpodobné, že váš život se během několika dalších minut změní. Věříme, že obsah těchto videí promění tolik oblíbený a častý postoj oběti ve výjimečný postoj odpovědnosti, který říká: "Já to mohu změnit!" Je možné, že prostor pro další výmluvy se vám v příštích okamžicích rozplyne přímo před očima. Jste připraveni?
videa prosim pustte najednou, videa jsou stejna, ale jedno video je s titulkama bez zvuku a druhe je bez titulku se zvukem:
video s titulkama: Nick Vujicic
video se zvukem: Nick Vujicic
ještě jedno video: Nick Vujicic
SVĚDECTVÍ
21. listopadu 2009 v 10:04
Ahoj všem, rozhodl jsem se, že vám napíšu něco důležitého, něco, co mne osobně změnilo život a co bych přál každému. Taky se chci omluvit, pokud najdete v tomto článku gramat. chyby. Chtěl bych vám říct, co se mne stalo zhruba před pěti lety, když se mne do ruky dostala Bible. Já jsem vlastně do té doby ani o žádné Bibli nevěděl, až poprve před těma pár lety, kdy jsem se do ni začetl a došlo mne, že jsem našel to, co jsem celou dobu hledat, smysl života. Tu knihu knih, jak se o ni říká jsem dostal od svého mladšího bráchy, řekl jsem mu, že věřím tomu, co se tam o Ježíši píše, ale nevím co dál. Domluvil mne tenkrát zchůzku s jednim člověkem, abychom si spolu promluvili. Řekl jsem mu vše, co se začalo dít a že věřím tomu, co se píše o Ježíši v Bibli,ale, že nevím co dál a on mne řekl, že klíčové v tom všem je, odevzdat svůj život Ježíši. A co se stalo? Ještě ten večer jsem to udělal. Věřím, že každý z Vás v životě se cítí chvilkama prázdnej, bez smyslu, ptá se, proč tu vlastně je, vyplňuje svůj život tím, že se pořád za něčím honí, nebo si něco kupuje, pořád si dává nějaké cíle, ale pak stejně zjistí, že ho to nenaplňuje a je tam, kde byl a tohle sáme jsem prožíval já, než jsem udělal to rozhodnutí, opravdu pustit do svého života Ježíše. Tenkrat, ten večer mne to změnilo, ne že bych přestal dělat průšvihy a svítila mne nad hlavou svatozář, ale, že jsem konečně ve svém životě pociťoval klid, lásku a pokoj a tohle vše jsem hledal a to ještě nedávno v drogách, sexu a vyhazováním peněz za hlouposti. Začal jsem vidět věci jinejma očima než dřív, začal jsem si všímat věcí, které jsem před tím neviděl, najednou jsem cejtil, že opravdu žiju. Říkáte si a jak vypadá takové poznání toho Ježíše? Pro pokorné je to jednoduché a pro pyšného zase složité, udělej to vírou, udělej to tak, že to opravdu chceš a stane se to, na to neni recept, je to o svobodném rozhodnutí. A proč tuto věc píšu zde, protože, když jsem viděl, že včera na mém blogu bylo 41 lidí, řekl jsem si, že to stojí za to tuhle věc zveřejnit. Děkuju Bohu za každého čllovíčka, který si tento článek přečtě a nějak ho osloví, protože tohle je opravdu cesta k pokoji a poznání pravdy.
Jenda
Paul Colman
20. listopadu 2009 v 23:29
Chci s Vámi sdílet roztomilé video Paula Colmana z Nashvillu. Takto koncertuje se svými milovanými dcerami. Paul navštívil Českou republiku již dvakrát. A doufejme, že ne naposledy… Píseň se jmenuje "Naplň můj pohár až po okraj". Paul Colman (* 22. srpna 1967) anglicko-australský pop rockový kytarista, zpěvák a skladatel se narodil a vyrůstal v Londýně, jeho otec byl Australan a matka Angličanka. Když byl sedm let starý, ukončil jeho otec úspěšnou divadelní a hudební kariéru a vrátil se do Austrálie. Tam byl dlouhou dobu pastorem v baptistickém sboru v Melbourne a známý jako gospelový zpěvák. P. Colman začal svoji hodební kariéru v jeho domově v Melbourne, založil svojí první kapelu, když mu bylo sedm let. Colmenovým životním snem však hudební kariéra nebyla. Šel studovat na vysokou školu historii, angličtinu a křesťanství. Nyní žije s manželkou Rebekou a dcerami v Nashville, Tennessee.
Proslavil se jak se skupinou Paul Colman Trio tak i jako sólový zpěvák a nyní se skupinou Newsboys. Jeho písně a umělecké schopnosti byly oceněny nominací na Grammy a Dove Awards.
V roce 1998 založil v Melbourne skupinu Paul Colman trio (PC3), svojí úspěšností se řadí na první místa australské křesťanské pop-rockové scény.
[1] Jeho debutové album Fill My Cup bylo ohodnocena TRAA na 3 body a přilákalo více než 1.000 lidí na turné po Sydney, Melbourne a Brisbane. Colmenovi fanoušky lze nalézt po celém světě díky jeho nadšení z cestování a skromnosti - není pro něj rozdíl mezi vystoupením v Ugandě, v Holandsku nebo v Perthu a dalších.
Na začatku roku 2004 oznámil konec PC3 a návrat ke své původní sólové kariéře. Jeho sólové album Let It Go získalo v Americe a Austrálii velkou popularitu.
V říjnu roku 2005 navštívil také Českou republiku, hrál na křesťanském festivalu J-Fest v Liberci, počet lidí v libereckém výstavišti se vyšplhal na tisícovku. Téhož roku vstoupil do skupiny
Newsboys [2], kde nahradil kytaristu Bryana Olesena, který založil vlastní skupinu Casting Pearls.[3] První album po Colmenově příchodu bylo natočeno 31.října roku 2006 a nazvané GO.
PRO VÁS
18. listopadu 2009 v 16:36
Pokud někoho oslovilo moje svědectví či svědectví z videíí a chtěl by si o tom promluvil, může mne napsat na janseemann@seznam.cz a nebo přímo na blok a já ho budu pak kontaktovat, hezký den všem, Jenda.
Pokud nejdou níže videa pustit, zasílam zde odkazy:
17. listopadu 2009 v 1:40
Zde hledá